Výroba kvality

Jaroslav A. Jirásek
profesor

resumé
Zamyšlení profesora Jaroslava A. Jiráska, dlouholetého partnera a přispívatele ostravských konferencí Kvalita – Quality. Určeno pro 23. ročník Kvalita – Quality 2014.

Úvodem

Skončila se druhá světová válka hanebnou porážkou Japonska. Dříve uctívaní vojáci se stali terčem pohrdání. Fučida, který vedl letadla ke lstivému přepadu americké havajské základny Pearl Harbour, se stal katolickým knězem. Do posvátné jeskyně válečných hrdinů nikdo nechodil.

Nový světový výrobní monopol

Ale vedla se Korejská válka. Vojenský správce Japonska potřeboval dodavatelský a opravářský týl. Povolal do Japonska americké inženýry, rekordmany ve výrobní výkonnosti, v čele s E. Demingem (postavili mu v Tokiu sochu). Jeho zástupce J. Juran, Američan z rusínského rodu, náš obětavý přítel, vyprávěl, že sály, kde přednášeli, byly plné, to se konečně stává i v Americe, je-li něco zajímavého, ale jejich přednášky byly plné – ředitelů!

Japonci hojně kupovali americké výrobní licence, jenže každou přizpůsobili svým poměrům a podle možností zdokonalili. Deming vyhmátl občasné japonské problémy s kvalitou a položil důraz na výrobu bezvadných výrobků a služeb. Japonci si sami k tomu z Ameriky vzali zásadu „just-in-time“, přesně „načas“, všechno připravit k práci, aby se pracovitý japonský dělník ničím nezdržoval, všechno měl připravené a dal se do díla.

Nedá se říci, že jsme si tuto zásadu neuvědomovali, některé podniky zaváděli překrývání směn, takže nový dělník mohl převzít připravené pracoviště, nebo měli nástrojaře, kteří dokázali seřídit stroj a připravit nářadí – přicházeli před směnou. Ale náš byrokratický návyk potřebuje vyhlášku, předpis, aby se mohlo kontrolovat. Schází japonský, přesněji asijský postoj k práci.

Důraz na just-in-time a kvalitu pozvedl japonskou průmyslovou výrobu nakonec na první místo na světě. Vynikla rychlostí obratu kapitálu a práce, jejich rychlost je rychlostí výroby, dodávek, tržeb a zisku. Japonské automobilky, jako první Toyota, předčily dlouholeté velmistry ze Spojených států, a to jak v produktivitě práce, tak v konkurenční schopnosti, tak i ve vývozu. Zmatení předáci amerických automobilek požádali, aby se Japonsko alespoň dobrovolně vzdalo vývozu; šéf japonské Sony opáčil: páni Američani, nežádejte nesmysly, naučte se vyrábět! My jsme sledovali japonský vzestup, mezi jiným s mimořádnou podporou DTO a Ostravska. Ředitel Třineckých železáren, Jiří Cienciala, v současnosti vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj, Bochemie Bohumín, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava atd., nám trvale poskytovali podporu. Je tedy namístě otázka, jak si stojíme v průmyslové výrobě dnes?

Jak jsme na tom s výkonem a kvalitou?

Světové ekonomické fórum, které se každoročně schází v Davosu, vydává Zprávu o ekonomické výkonnosti všech zemí (98 % HDP světa), nám přisoudilo čtyřicáté šesté pořadí. V roce 1963, kdy jsme byli pojati do těchto přehledů, jsme byli asi osmnáctí. Bývalé Československo představovalo 0,4 % světového obyvatelstva, avšak 4 % světového strojírenství. Po roce 1989 začal ústup od velkovýroby a po roce 1992 se Masarykova republika rozdělila na dva samostatné státy. Nynější Česká republika má kolem 4 mil. zaměstnanců a více než 1 mil. živnostníků. Myslíme i vyjadřujeme se v malém.

V době japonského monopolu výkonnosti naši předáci i valná část manažerů přejímali to nejjednodušší, čemu, jak si mysleli, porozumí – známé kroužky kvality. Ačkoli podle japonských údajů v kroužcích kvality jen asi třetina jednání se týkala kvality, byly to zkrátka výrobní porady. Od našich dělníků pocházelo tehdy 5 – 7 % zlepšení, od těch japonských 70 – 90 %. Náš dělník podával zlepšovací návrh, ten prošel procedurou s odměnou (často doprovázen případy korupce), japonskému to vzali v úvahu při zvyšování mezd. Co si měli manažeři a odboráři povídat?

Už několik souvislých let působí v ČR Rada kvality, která jako poradní orgán vlády ČR, rozděluje úkoly desítkám institucí. Ještě nikdy předtím jsme neměli centrum kvality na tak vysoké úrovni a tak rozprostřené po ekonomice. Odpovídá tomu pohyb kvality směrem vzhůru? V nadhledu je obraz inovací, výkonu, nákladů a kvality rozptýlený. V průmyslu se prosadila inovace vysokého řádu v počítačích, mobilních telefonech a jejich stále rostoucích kombinacích. Kvalita obecně v přístrojích roste, ale v užití a zneužití jejich funkcí je stav přímo varovný. Zvedla se výroba automobilového průmyslu. Pozoruhodný je vzestup zdravotní techniky. Některá oddělení nemocnic jsou technicky podobná moderní továrně. Ale poslední roky nebyly příznivé. Zažili jsme skandál s jedovatým lihem, který způsobil padesát obětí. Neustále se dovídáme, že potraviny zdravotně nejsou v pořádku. Na zemědělské půdě se „pěstuje energetika“, příroda polí se doplňuje chemií, samoplodivá schopnost půdy se postupně vytrácí. Státní, veřejný i soukromý dluh narostly, nezaměstnanost se přiblížila deseti procentům práce schopných. K desetině % se přiblížilo obyvatelstvo na hranici chudoby. Z volné přírody  – našeho životního prostředí – jen polovina je obecně přístupná, jinak ji zabírá soukromý majetek, cesty, parkoviště, skládky, vodní nádrže a toky, nezvládnutá sídliště a urbanizace. Je to také projev inovací, výkonu, konkurenční schopnosti, kvality? Počínali jsme si dobře, když jsme vyčlenili kvalitu z výrobní a společenské souvislosti?

Megatovárna

Nastupují některé nové problémy spjaté s výkonností a kvalitou. Příroda a životní prostředí vystupují někdy rovnocenně, stále častěji i jako významnější než ekonomická měřítka. Je třeba brát přírodní hodnoty do počtu s mnohem náročnější pozorností. Nám to napovídá sama národní hymna: láska k vlasti je podložena neobyčejnou krásou kraje.

V průmyslu se stále více rozcházejí náklady na výrobu a náklady na opravu. Dříve se říkalo, že výrobek je „chléb“ a náhradní součásti jeho „namazání“. Výrobce šicích strojů Singer se mohl pochlubit, že jeho stroj vydrží do konce záruční doby, a pak mu připlynou nové zisky.
U některých výrobků můžeme již pozorovat, že se snaží nabízet výrobky funkční na celou dobu reálné životnosti. Například automobilka Hyundai prodává vůz s garancí na pět let a Kia dokonce na sedm let (kdy mnozí již kupují nový vůz).

Před mnoha lety jsme zavedli, že masové slovenské soustruhy se neopravovaly, ale oznámilo se, že místo generálky se přiveze opravený nebo nový stroj, v závodu se odšroubuje stroj k opravě a na dvoře se oba vymění. Ztráta na generální opravu – jeden den. Když jsem svého času působil na pittsburghské univerzitě, projevili o to místní podnikatelé zájem a zčásti to dokonce zavedli. U nás to bylo snazší, protože podniky byly ve státním vlastnictví.

Soudobá krize naznačila, že musíme počítat s nedostatkem surovin – vody, dřeva, kovů, materiálu pro elektroniku, elektrotechniku, lasery atd. Nejednou jsme svědky skutečnosti, že státy, které omezené suroviny mají, je už někdy stahují z obchodu, vyhrazují je pro sebe. Bude patrně třeba při koupi postupně vracet opotřebované suroviny k obnovení – recyklace se stane nutnou součástí technického rozvoje. V Moravskoslezském kraji je znamenitým příkladem společnost ProNorth Czech, a.s.

Inovací poslední doby je vysoce nadprůměrně výkonná „megatovárna“ (megafactory). Je to továrna, jež už nespoléhá jenom na trh, ale je zbudována na zásadě již zmíněného just-in-time, vše je věcně a časově přesně zkoordinováno. Nemá zásoby, nemá ani výpadky. Postihuje předčasné i opožděné subdodávky stejně přísně. Připomíná to ústřední plán s perfektně zvládnutou souhrou subdodavatelů. Megatovárny, a to častěji než druzí, používají technologie „bez lidí“, tj. automatizaci a robotizaci, s vyhlídkou na zkracování pracovní doby, ale mnohem efektivnější práci v průmyslu, v zemědělství, ve službách, ve vzdělávání a výchově, v sociálních službách, v kultuře. Souběžně je tedy třeba tvořit a zavádět vyšší formy ve výrobě, ve společenské praxi, v životě.

K tomu přidejme ještě navíc, že výroba se děje v prostředí, které mnohdy spíše připomíná sál než dílnu, vše vůkol je uspořádané, úhledné, čisté a ovšem bezpečné, lidé mají nářadí přizpůsobené pracovní úloze, co má tíhu, to se vozí nebo posouvá na pracovišti, všichni mají barevně odlišen pracovní oděv atd.  První megatovárny bývají nejčastěji automobilky a výroba techniky pro domácnost.