Falšování potravin - když honba za ziskem nebere ohledy

Falšování potravin – když honba za ziskem nebere ohledy

Jiří Bašta
Lloyd´s Register Quality Assurance
Technical coordinator

resumé
Vícero problémů, které se objevily u různých potravin a souvisí s falšováním potravin, jejích složek s cílem získat ekonomický prospěch záměnou dražší složky nebo potraviny jako takové, určitě zatřáslo důvěrou v to, co jíme. Všichni jsme konzumenti a zákazníky, a tak se problémy s jejich bezpečnosti dotýkají nás všech. O zájmu veřejnosti svědčí i vysoká pozornost médií, která věnují těmto skandálům velikou pozornost. To, že se problematika bezpečnosti, falšování potravin dotýká nás všech je zřejmé i z vysoké návštěvnosti českého internetového portálu „Potraviny na pranýři”.

Problémy v této oblasti, v souvislosti s globalizací, překračují hranice jednoho státu a tak se diskuse, jak zlepšit bezpečnost potravin, objevují stále častěji. Důležitým krokem byl vznik Světové iniciativy pro bezpečnost potravin (GFSI) v roce 2000, kdy začíná sjednocování požadavků celosvětově. Základným principem této organizace sdružující prodejce a výrobce je: Jednou certifikován, všude akceptován. Mezi její činnosti patří posuzování a vydávaní různých standardů. Tímto způsobem vydává doporučení svým členům k akceptování těchto standardů u dodavatelů potravin. Zde můžeme najít i doporučení a koncepce pro systémy bezpečnosti potravin.

Falšování potravin je důležitý problém pro konzumenta, ale jedná se i o problém spojený s kriminální činností (porušením zákonů), jak o tom svědčí i zaměření organizace Europol (www.europol.eu). Operace OPSON, která je celosvětová, probíhá každoročně a je právě zaměřená na problematiku falšování potravin. K úspěchům této operace v roce 2015 možno připsat objevení ilegální stáčírny vodky v Anglii, výroba falešné mozzarelly a chemická úprava mražených mořských produktů, tak aby byly jako čerstvě vylovené v Itálii, záměna levných druhů kávy za prémiový produkt ve Španělsku, objevení ilegálních jatek v Maďarsku a podobně. Mezi nejčastěji falšované potraviny patří víno, olivový olej a značkové nápoje (jen při poslední operaci OPSON bylo zadrženo 275 000 litrů nápojů), med. V oblasti falšování potravin hraje důležitou roli Universita v Michigenu (www.foodfraud.msu.edu), kde byl založen i ThinkThank sdružující odborníky z různých organizací, který se touto problematikou zabývá a podporuje i vzdělávání odborníků. Zde je možné nalézt mnoho informací, které pomohou při vzdělávání odborníků (včetně on-line kurzů), budování systému na zjišťování a prevenci falšování potravin. Mnoho těchto informací je zdarma, ovšem nutná je znalost angličtiny. Její odborníci odhadují ztráty způsobené problémy s falšováním potravin na 40 – 50 miliard US dolarů ročně (J. Spink, Michigan State University, 2014).

falsovani-potravin-kdyz-honba-za-ziskem-nebere-ohledy-01Spotřebitelé nedůvěřují některým potravinám, výrobcům, obchodům. V roce 2006 byla založena světová organizace SSAFE (http://www.ssafe-food.org), která si dala za cíl podporu a uznání systémům, podporujícím bezpečnost potravin. Organizaci podporují jak světoví výrobci potravin, tak i světové organizace, jako je Codex Alimentarius, FAO (Organizace pro výživu a zemědělství), OIE (Světová organizace pro zdraví zvířat), ale i ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci). Její vizí je integrace bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin v rámci celého dodavatelského řetězce s cílem zlepšit zdraví veřejnosti. Aktuálně je možné najít na webových stránkách této organizace výsledek jejího projektu spolupráce University Wegeningen RIKILT, Free University of Amsterdam a PwC. Tímto je nástroj pro provedení hodnocení tohoto ohrožení falšováním potravin (Food fraud vulnerability assessment), volně ke stažení (http://www.ssafe-food.org/our-projects/). Nástroj je určen pro organizace bez ohledu na jejich velikost, sídlo, druh výroby k provedení hodnocení ohrožení falšováním potravin. Na základě výsledků tohoto hodnocení je pak možné přijmout plán pro řízení, omezení výskytu takových problémů.

Falšovaní můžeme principiálně dělit na různé oblasti, související s typem falšování (zdroj SSAFE): chybné označení (doby spotřeby, původ apod.), ředění (přidání levnější varianty, vody), zakrývání, skrývání (použití látky maskující vady produktu), padělání (falešné kopie značkové potraviny), nahrazení (minerální olej za rostlinný, technický líh za destilát), neschválené změny (použití melaminu do mléka, neschválená barviva), stínová ekonomika (nekolkované, nelicencované produkty, pašování na jiné trhy). Cílem hodnocení falšování potravin je jak zvýšit připravenost, ale hlavně zabránit aktivitám, směřujícím k poškození nebo k pozměnění potravin nebo alespoň zvýšit pravděpodobnost odhalení takových činností.

… viac sa dočítate v aktuálnom čísle časopisu.