Stahovani potravinarskych vyrobku z trhu zpusobene obaly

Stahování potravinářských výrobků z trhu způsobené obaly


Dan Jakubec
Lloyd‘s Register Quality Assurance
Lead Assessor

resumé
V současnosti je obal jeden z nezbytných součástí sortimentu v každodenním životě. Obal je nezbytnou součástí naprosté většiny všech nakupovaných věcí, nejen do domácnosti, ale i ve vztahu mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty, které se zabývají hmotnými produkty. Problematika výroby obalů, jejich uvádění na trh a odpovědnost výrobce je velmi rozsáhlá a jen dobré porozumění jejím podrobnostem pomůže aktivně předcházet problémům, které obaly mohou přinášet.

Obaly mají několik základních funkcí, které jsou využity více nebo méně podle možností výrobce, realizace na trhu, segmentu, místa určení atd. Jedná se o vlastnosti ochranné, udržení soudržnosti, informativní a naplnění legislativních povinností, identifikační, ekonomické, marketingové, estetické atd.

V současné době nejčastějším důvodem, proč jsou realizována opatření k veřejnému stahování, případně se některé výrobky stávají neprodejnými, je selhání některé z těchto výše uvedených funkcí. Na taková selhání jsou citlivé zejména produkty v potravinářství a ještě vyšší ve farmacii, kde mohou mít negativní přímý, nebo nepřímý dopad na zdraví spotřebitele. Negativní dopady v selhání některých z funkcí obalů ale nejsou omezeny jen na oblast potravin a farmacie, ale na všechny druhy výměny zboží. Přesto obě zmíněné kategorie mohou být dotčené nejvíce.

Typické vady obalů, které se mohou projevit na potravinách:

Selhání ochrany – jeden z možných důvodů pro selhání této základní funkce může být vada použitého materiálu, nebo špatná koncepce obalu, případně nedodržení technologických postupů, nejen u výrobce, ale i při aplikaci u zpracovatele.

Ochranou funkci můžeme chápat jako zabránění výměny mezi vnějším a vnitřním prostředím, tedy mezi produktem a okolím. Taková výměna může mít za následek sníženou dobu trvanlivosti, nežádoucí změny ve výrobku. Typickými vadami jsou nežádoucí otvory v obalech, které mohou mít za následek pronikání vzduchu ve větším rozsahu, než se očekává. Mohou být také výsledkem nesprávného nastavení dalších zpracovatelských kroků například při uzavírání svařováním, nebo při aplikaci data spotřeby nebo identifikačních kódů laserem.

Selhání udržení soudržnosti – tento problém má jednu výhodu oproti ostatním – je snadno identifikovatelný a takto porušený obal je většinou příčinou reklamace, takže dopad nebezpečí zhoršení zabaleného produktu na spotřebitele nebo uživatele je malé.

Selhání informativní funkce obalu – taková selhání v některých závažných případech souvisejí i se selháním naplnění legislativních požadavků. Může se jednat o jejich záměnu mezi druhy, nebo o zamíchání jazykových nebo národních mutací. Takové problémy přinášejí zásadní dopady jak v oblasti vztahu k zákazníkům, možnému ohrožení jejich zdraví, tak i ve vztahu ke státní správě, jestliže je chybějící informace vyžadována legislativně. V prvním případě jsou takové informace nejčastěji z oblasti omezení spotřeby uživatelem – obsah alergenů, aktivních látek, omezení skupin spotřebitelů, zvýraznění nebezpečí pro některé skupiny apod. V druhé skupině jsou to informace legislativně vyžadované, často jsou shodné s informacemi z první skupiny, ale mohou také chybět údaje například o čisté váze, zemi původu, složení apod. Pro obě skupiny je pak klíčová informace o době doporučené spotřeby, která v některých případech může mít dopad na zdravotní nezávadnost výrobku, umístěného na trh po době doporučené spotřeby.

Selhání informativní funkce obalu je problém zejména v obchodním styku – kdy mohou chybět informace o šarži, případně čárové kódy a další znaky, umožňující sledovatelnost daného výrobku. Takové odchylky znemožňují zodpovědným zpracovatelům materiál dále zpracovat nebo realizovat.

Ekonomická funkce obalu je spatřována v jeho ceně. Zejména u výrobků, kde cena obalu převyšuje cenu zabaleného produktu, nebo se na ceně významnou mírou podílí. V případě, kdy je cena obalu v takové pozici k výrobku, dochází k tlaku na její snížení. Toho výrobci mohou dosáhnut buď zvětšením objemu výrobních šarží, snížením vlastních nákladů, nebo kompromisy ve složení a zpracování materiálů, to pak může vést k projevům vad v některých dalších zmíněných kategoriích.

Marketingové funkce obalu, která je z větší části spojená s jeho estetickou, je většinou vnímána zpracovateli a obchodníky velmi často jako nejvýznamnější. I když v případě jejího selhání jsou následky na spotřebitele nemenší. Zejména v případech, kdy se jedná o obaly, které jsou uváděny na trh s potravinami pro přímou spotřebu, je samozřejmě kladen obrovský důraz na přesnou shodu s předlohou v oblastech barevnosti a rozvržení potisku.

Prvkům, které sebou nesou skutečné riziko, zdaleka taková pozornost věnována není. Automaticky se předpokládá, že za soulad i v těchto případech odpovídá dodavatel obalu. Z vlastní povahy obalů je ale jasné, že i přes technická zařízení, které pomáhají identifikovat vady, nelze zajistit nulovou chybovost ve výrobě, a že i při vlastním zpracování obalů nebo jejich plnění je nutné věnovat takovým odchylkám zvýšenou pozornost. Výrobci potravin by tedy měli zvážit, jaká kontrolní opatření pro řízení rizik přijmou. V praxi je možno vidět KKB (kritický kontrolní bod) například automatická čtečka kódů či identifikačního znaku obalu, aby se zajistil soulad obsahu s deklarací na obalu (v případě výroby s alergeny a bez nich). Jiní výrobci zahrnují tuto problematiku do programů pro zajištění zdravotní nezávadnosti produktu formou kontrol operátory (správný produkt ve správném obalu). Důležitým prvkem je i kontrola jazykové mutace, textu v souladu s legislativními pravidly, aby se předešlo problémům se záměnou obalu pro daný trh.

Další významnou funkcí obalu je obrana proti nežádoucí úmyslné intervenci, která se při aktuálním vývoji kulturně-politického dění může projevit s vyšší pravděpodobností. Takové změny jsou velmi špatně předvídatelné a jejich účinná prevence je možná pouze v případech, kdy je aplikován systematický přístup k jejímu předcházení ve všech krocích dodavatelského řetězce. To lze ale aplikovat pouze v případě poznání vlastních procesů – respektive jejich slabých míst.

Takové poznání ale platí také pro kategorii neúmyslných selhání. Proto je třeba aplikovat systematické kroky ve formě analýzy, které nám pomohou nastavit taková účelná opatření, která nám pomohou rizika spojená s identifikovaným nebezpečím snížit na únosnou míru.

Z výše uvedeného ale vyplývá, že v rámci hodnocení takových nebezpečí musíme brát v úvahu nejen nebezpečí, která mají kořenovou příčinu u nás, ale také zvažovat nebezpečí, která mohou vznikat v předchozích krocích. Aby opatření mohla být účinná, je nutné, aby analýzy nebezpečí a rizik byly dostatečně podrobné. Proto je nezbytné ptát se na takové analýzy nejen u vlastních procesů, ale dotazovat se i na analýzy našich dodavatelů a apelovat na ně, aby analýzy a další navazující kroky prováděly zodpovědně.

Cílem této informace je upozornit na často opomíjenou problematiku systému pro zajištění bezpečnosti potravin u výrobce, kterou je vhodný, správný obal. Krok balení je tedy důležitou součástí jak systému HACCP, tak i dalších, dle jednotlivých požadavků různých norem. Zvažte, zda vaše stávající opatření pokrývají tuto problematiku tak, abyste předešli problémům způsobeným obalem vašeho výrobku. Stahování z trhů či ze skladů je vždy finančně náročná záležitost a systém prevence nám pomáhá toto riziko snížit.