Náš Tomáš Baťa

Náš Tomáš Baťa


Šárka Janků
TRANGO, s.r.o.
jednatelka společnosti

Úvod

Jméno Tomáše Bati je dnes slyšet čím dál častěji. Já se pokládám za „srdíčkového Baťovce“, takže bych měla mít z tohoto faktu radost… Tak proč těch pár teček na konci věty a ta pochybnost, říkáte si…

Tato má pochybnost má jeden důvod, a tím je výraz „být in“ a „jít s módou“. Dnes se prostě Baťa „nosí“, proto se o něm snaží řada lidí mluvit právě proto, aby byli IN. To si ovšem Tomáš Baťa nezaslouží.

Vždy mne pobaví, když se od „znalců“ Bati, mimo jiné, dozvím, že se narodil v bohaté průmyslnické rodině a svého vysokoškolského vzdělání dosáhl na prestižních amerických školách.

Naopak mne vždy moc potěší, když studenti, kterým o Tomáši Baťovi vyprávím, poslouchají a nekoukají u toho do mobilů a počítačů. Prostě jen sedí a poslouchají. Bonusem je potom okamžik, kdy za mnou někdo z nich přijde s rozzářenýma očima a v ruce hrdě třímá „Úvahy a projevy“. Jsem přesvědčená, a stojím si za tímto svým názorem kdykoliv a kdekoliv, že nic lepšího než systém řízení, výchovy a rozvoje regionu tak, jak to dělal Tomáš Baťa, zatím vymyšleno nebylo. Vše nové, co dnes aplikujeme ve firmách, co nazýváme moderními metodami řízení, novými modely řízení a novými výukovými standardy, již tady bylo. Jen se to nejmenovalo tak vědecky a „anglicky“ a vysvětlovalo se jednoduše a vždy v souladu s praxí.

Je řada skvělých lidí, kteří se životem a filosofií Tomáše Bati zabývají na profesionální úrovni. Mezi tyto velikány se rozhodně nepočítám, jsem jen jeho obrovským obdivovatelem a pokorným propagátorem. Upřímný zájem z řad některých mých studentů, a dokonce i ze strany některých ředitelů středních škol, o osobu Tomáše Bati, mi dodalo odvahu připravit několik zamyšlení o tomto muži. Vše je psáno více srdíčkem než vědeckým mozkem, a s pokorou je zde nabízeno ctěnému čtenáři. Můj velký dík patří časopisu KVALITA za to, že mi umožnil toto mé vyznání otisknout na jeho stránkách. V několika krátkých zamyšleních bych se ráda, spolu s Vámi, postupně podívala na to, jaký Tomáš Baťa byl, proč se stal světovým fenoménem nejen ve výrobě bot, ale především na poli řízení. Společně se zamyslíme nad tím, JAK to vlastně všechno dělal, že TO fungovalo a stále TO funguje.

Následující řádky nejsou v žádném případě vědeckou statí, článkem nebo pojednáním. Tyto řádky píšu srdíčkem s obrovským respektem k úžasnému člověku, Tomáši Baťovi.

Předně uveďme na pravou míru ty „zaručené informace“ o bohaté rodině a studiu v zahraničí.

Dětství a rodina

Náš Tomáš BaťaTomáš se narodil do chudých poměrů, do rodiny ševce, Antonína Bati 3. 4. 1876. V té době asi nebylo podřadnějšího způsobu obživa než ševcovina. Nutno ale říci, že kořeny ševcovského klanu Baťů sahají až do 16. století.

Otec Antonín se oženil s vdovou po svém bývalém mistrovi, která si do manželství přivedla děti z předchozího vztahu. Spolu měli další tři děti, Antonína, Annu a nejmladšího Tomáše. Rodina žila v chaloupce o třech místnostech, spolu s tovaryšem a dvěma pomocníky. Již z tohoto výčtu vyplývá, že se o nijak zámožnou a bohatou rodinu opravdu nejednalo. Otec Antonín byl muž s mnoha nápady, nicméně vždy zůstalo jen u těchto nápadů. To byla věc, která Tomáše zlobila, a toužil být jiný. Již jako malý chlapec začal šít botičky pro panenky ze zbytků kůže, které našel u verpánku svého otce. Možná, že až sem sahá původ jednoho z jeho mnoha citátů: „Dítě by si mělo již od 6 let na své zbytné potřeby vydělávat samo.“

V tomto svém tvrzení se ujistil na svých cestách do USA, kde se setkal s tím, že děti z bohatých rodin si vydělávaly různými drobnými pracemi, přiměřeně ke svému věku. Hlavním důvodem nebylo vydělat si peníze na přežití, to opravdu nebylo v bohaté rodině třeba. Šlo o to, aby si děti uvědomily především hodnotu peněz – byla to praktická výuka finanční gramotnosti, která dnes žalostně schází. Tuto filosofii přenesl i do „osnov“ svých škol, které později založil (pro mladé muže a mladé ženy, pro své pracovníky atd.). Jeho celoživotní touha po vědění souvisela i s tím, že sám absolvoval jen 4 obecné třídy. Takže k žádnému studiu na prestižních univerzitách v té době opravdu nedošlo.

Touha „být bohatý“

Náš Tomáš BaťaAle pojďme zpět k malému Tomášovi. Od malička toužil být bohatým. Nesouviselo to s tím, že byl z bohaté rodiny a chtěl rozvíjet obuvnický průmysl, jak někteří tvrdí. Pravda je jednodušší. Chtěl se stát pánem, chtěl sedět v hostinci s ostatními pány a za svůj ševcovský původ se velmi styděl. O nějakém rozvoji průmyslu nebo regionu vůbec nepřemýšlel, jeho cíle byly zcela osobní. Pro tento svůj sen byl ochoten udělat cokoliv. Proto již v 15 letech odjel do Vídně, s nůší plnou ušitých bačkor a představoval si, že dobude svět. Ve Vídni pochopitelně nebyl nikdo zvědavý ani na kluka z Moravy, ani na papuče. Proto se vrací domů a začíná pracovat v dílně svého otce. Nicméně jeho touha po změně byla nezničitelná. Tomáš vyrazil po širokém okolí, s trochou peněz v kapse, a vrátil se po nějaké době s hromadou objednávek, která zaručila práci nejen jeho otci, ale i ostatním ševcům. Tady se už rodí Baťa – podnikatel. Jeho zkušenost ve Vídni a jeho cesta za objednávkami může stát za jeho dalším citátem: „Nejdřív prodat, potom vyrobit.“

Nepřipomínají Vám tato slova něco? Ale určitě – na tomto principu je postaveno moderní podnikání – není nic horšího než peníze, zbytečně blokované ve zboží na skladě, které zatím nikdo nechce. Dnes se to učíme, koukáme, jak „geniálně“ to mají nastaveno za našimi hranicemi, a při tom je to tak jednoduché…

Vlastní firma – pan podnikatel

V necelých 18 letech zakládá firmu se svou sestrou Annou a bratrem Antonínem a otevírají malou dílničku. Teď už se Tomáš cítí býti pánem, je podnikatel, má firmu, může chodit mezi pány do hostince a moudře s nimi rozprávět. Ale skutečnost byla jiná – z dědictví po matce ve výši 800 zlatých, které byly vloženy do firmy, je brzy dluh 8 000 zlatých. Být dlužníkem tehdy znamenalo něco jako být prašivým. Zde se asi něco v Tomáši změnilo a uvědomil si, že být podnikatelem není o vysedávání v hostincích a klábosení o podnikání. Pochopil, že být podnikatelem je o práci. Proto začal tvrdě pracovat, až na hranici sebezničení, a podařilo se mu dluh srovnat. Tuto anabázi musel absolvovat ještě jednou, kdy byl dluh na jejich firmě, vinou neuváženého podpisu jeho bratra Antonína, ve výši 20 000 zlatých. I tuto pohromu Tomáš Baťa zvládl. Obě zkušenosti měly rozhodně vliv na jeho vnímání podnikání – stal se hrdým podnikatelem a především hrdým ševcem.

Tomáš Baťa – psycholog a vůdce

Náš Tomáš BaťaCelý život vedl všechny své spolupracovníky k tomu, aby se neustále učili a zlepšovali se, vedl je k objevování všeho nového a doslova je nutil do inovací. Tomáš Baťa byl nejen geniální podnikatel, ale byl to i přirozený vůdce a psycholog. Na základě svých bohatých zkušeností byl schopen rozeznat, co je efektivní a co ne. Tomu učil i své spolupracovníky. To byl jeden z důvodů, proč je jeho systém řízení tak dokonalý a proč byl, ve své době, Zlín velmi vyhledávanou „adresou“. To byl důvod, proč mohl svým spolupracovníkům platit 4 x vyšší mzdy než byly v té době běžné. Možná se zeptáte, jak je to možné? To byl tak „hodný“, tak „sociální“? To rozhodně ne – Tomáš Baťa byl velmi tvrdý a nesmlouvavý podnikatel – nikomu nedal nic zadarmo. Ale věděl to, na co se dnes někdy zapomíná. Věděl, že: „Spokojený pracovník = spokojený zákazník.“

Proto svým lidem poskytoval maximální komfort při práci, aby mohli odvádět maximální výkon. Takže tajemství nadstandardní péče o lidi a tajemství nadstandardních platů spočívá v neuvěřitelné efektivitě jeho výroby. Baťa říkal, že „… den má 86 400 vteřin“ a je nutno využít každou z nich. V tom je skryto to kouzlo.

Tomáš Baťa věděl, že základem všeho je člověk – u člověka úspěch i neúspěch začíná, ale i končí. Na tom měl postaven celý svůj systém řízení. O tom vypovídá řada jeho citátů, za všechny uvedu dva:

„Továrna je jen hromada cihel a železa. Život mu dávají lidé.“

„Nejsem hrdý na ty zdi a stroje a na to, že jsou tyto věci zapsány v gruntovní knize na mé jméno. Jsem hrdý na Vaše schopnosti, na Vaše statečná srdce, na Vaše pilné ruce, neboť ty vybudovaly toto dílo, jež před sebou vidíme, a ty jsou základnou pro naši další velkou práci, která nás ještě čeká.“

Tak toto je kratinký pohled do období zrodu člověka a podnikatele Tomáše Bati. V případě, že jste dočetli až sem a nepokládáte čas, strávený čtením za ztracený, můžeme se příště společně zamyslet nad tím, jak vznikl fenomén, nazývaný SŘB (Systém řízení Baťa).

Literatura:
[1] Baťa, T., Úvahy a projevy, 2013, Dobrovský, s.r.o., ISBN 978-80-7390-019-9
[2] Čekota, A., 2016, Nadace Tomáše Bati Zlín, ISBN 978-80-905896-5-0
[3] Veselý, V., 600 hesel, 2007, Zlínské tiskárny 1, s.r.o. Zlín, ISBN 978-80-7318-634-7